Téma: |
Lex Schwarzenberg |
Autor: |
Anonym |
Datum: |
17:47 22.01.2013 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
Text: |
Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.
Tímto zákonem přešel veškerý v Československu se nacházející nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga k 13. srpnu 1947 ex lege na zemi Českou a to bez náhrady[zdroj?] (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda[zdroj?]).
Důvodem této konfiskace nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenberkové vždy aktivně vystupovali proti nacismu.[zdroj?] Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval Benešovu exilovou československou vládu.[zdroj?] Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku Druhé světové války.[zdroj?] Skutečným důvodem byl nepochybně pouze jeho obrovský rozsah[p 1] a údajně příkladné fungování[zdroj?], a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp.[zdroj?] Vedle znárodněných podniků, připravovaných JZD a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.[1]
Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ Schwarzenbergů. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. Benešových dekretů, když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem Zikmundem proti jihočeským Husitům.[2]
Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu,[3] obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.[zdroj?]
Ve druhé polovině 90. let 20. století usilovala neúspěšně Alžběta Pezoldová (roz. Schwarzenbergová; praneteř výše uvedeného Adolfa) před českými soudy o restituci uvedeného majetku resp. o zrušení Legis Schwarzenberg.[zdroj?] Její stížnost v této věci k Evropskému soudu pro lidská práva byla v roce 1996 odmítnuta jako nepřípustná.[zdroj?] Dosud zaznamenala úspěch pouze ve věci žádosti o navrácení Schwarzenberské hrobky, kdy český Ústavní soud počátkem roku 2009 rozhodl, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života.[zdroj?]
Komunista Vojtěch Filip, právník, poslanec a stávající předseda KSČM, se v roce 2003 o tomto předpisu vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o darovací smlouvu převedenou do zákona.[4] Ačkoli se o darování majetku za určitých podmínek vskutku vyjednávalo, byl tento zákon explicitně přijat proti těmto jednáním a bez přihlédnutí k dojednávaným podmínkám.
[editovat] Reference
|
|