| Téma: |
News_264 |
| Autor: |
vait |
Datum: |
22:02 31.01.2012 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
Poporodní krize aneb co se stane, když tatínkům přeskočí
Kristina Komůrková, Jana Syslová 13. ledna 2012 4:09
Těší se na miminko, nadšeně stlouká postýlku a plánuje, jak dítě naučí jezdit na kole... Když do postýlky konečně miminko ukládáte, on u toho není. Svůj čas tráví po hospodách. Ano, i takoví otcové existují. Zodpovědnost je zaskočí tak, že jejich žena má chuť vytočit přímou linku do blázince k doktoru Chocholouškovi.
Co dělat, když novopečený otec začne "bláznit"? Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz
Žijete s partnerem už nějaký ten rok a máte pocit, že vás nemůže ničím překvapit. Hrdě tvrdíte, že mu vidíte až do žaludku, přesně víte, co má rád a jak bude reagovat v té a té situaci. Jste si tím opravdu jistá? Tak to s velkou pravděpodobností spolu ještě nemáte dítě.
Není totiž výjimkou, že muži po narození potomka začnou "bláznit". Z domácího povaleče se stane pařmen nebo se novopečený otec zhlédne v motorkách a začne objíždět výstavy a srazy či se promění v nesnesitelného puntičkáře s patentem na výchovu dítěte.
Podle všech zákonů logiky by právo na změny osobnosti v těhotenství a prvních měsících po porodu měla mít žena. Jí se mění tělo a hormony mají nadvládu nad jejími pocity i mozkem. Na ní je naprosto závislý ten nový padesáticentimetrový člen domácnosti. Ona se musí na čas vzdát své práce, koníčků a kamarádek. Jenže logika si v některých životních okamžicích bere dovolenou.
Nedospělý táta
Třiatřicetiletou Adélu před lety dostihly biologické hodiny. S manželem si plánovali domek v Brdech, ale ten dostal červenou, když tak silně zatoužila po dítěti. "Libor by s dítětem ještě rok dva počkal, ale nakonec souhlasil," vypráví Adéla, která byla tehdy tři roky vdaná a s mužem měli pohodový vztah, který jim leckterý z kamarádů záviděl.
"Narodila se nám Vendulka a já si už na konci šestinedělí poprvé balila kufry. Proč? Libor si nás vůbec nevšímal," říká Adéla. "Přišel z práce domů, udělal na malou pár grimas, sednul si k počítači, nandal si sluchátka a celý večer koukal na filmy a chatoval. Že bych si třeba chtěla po celém dni, kdy jsem s malým dítětem, popovídat? Nezájem."
Svému manželovi se Adéla snažila domluvit, z diplomacie pak přešla k prudkým hádkám, ale k ničemu to nebylo. Naopak. Libor si našel nové, mladší kamarády bez závazků, se kterými vyrážel na tahy hospodami a bary. Víkendy zase často trávil na jejich chatách a chalupách.
"Pořád mi předhazoval, že jsme si vlastně nic neužili. Přitom když jsme byli bez závazků, tak byl typický pecivál. Dostat ho ven byl nadlidský úkol. Nejraději byl doma a já jsem byla ta, co vyrážela s kamarádkami sednout si na dvojku. A najednou chtěl všechno dohnat. Byl z něj jiný člověk. Až jsem před něj hodila rozvodové papíry a řešila, že se odstěhuju k rodičům, protože z rodičovské bydlení neutáhnu," říká Adéla.
Když pohrozila odchodem, Libor se začal snažit a pomalu se zklidnil. "Začal si s malou víc hrát, zajímá se o ni, naplánoval letní dovolenou a myslím, že ho ta otcovská role pomalu nadchla. Není to stále ideální, ale snažíme se ten vztah ještě zachránit."
Ujíždějící vlak
Pořídit si dítě s milovaným partnerem máme my ženy v kategorii těch nejromantičtějších představ. Při snění nám v hlavě běží reklama na dokonalé štěstí - my dva a rozkošný drobeček, vše v pastelových barvách a podkreslené pohodovou hudbou. Reklama má ale klamat. A to i v tomhle případě.
Pro mnoho párů je pořízení miminka zatěžkávací zkouškou, a pokud vztah není dostatečně pevný, s vysokou pravděpodobností ji neustojí. Žena dítětem žije už v těhotenství, muž si novou situaci většinou uvědomí až na porodním sále.
3 rady do života:
1. Vyříkejte si kompetence. Buďte striktní a na rovinu řekněte, co od partnera po narození dítěte očekáváte. Co budou jeho povinnosti a co vaše. Jeho starostí může být třeba koupání dítěte.
2. Nerezignujte na své zájmy. Je to dítě vás obou, ne jen vaše. Váš partner jistě neomezí tréninky fotbalu a vy máte taky nárok na volno, kdy si zajdete zacvičit nebo si sednout s kamarádkou. Hlídat bude on.
3. Poradce pomůže. Jestli se vám nelíbí jeho chování, řešte to hned, ale ne křikem a výčitkami. Pokud to nezabere, klidně vyhledejte pomoc manželského poradce. Pomůže vám vidět váš vztah s odstupem.
"Běžný muž je tvor ve své podstatě nesmírně rigidní," vysvětluje proměny chování mužů po porodu psycholog Petr Šmolka. "Nemá rád změny, zneklidňují jej, cítí se nejistý. Navíc se musí vyrovnávat pracně i s tím, jak se posunují partnerské role. Vtírají se nepříjemné myšlenky, že teď už to mám opravdu na doživotí."
Právě pocit ujíždějícího vlaku je jedním z hlavních důvodů, proč muži blázní. Bývá to projev jejich nezralosti a s tou se poté jen těžko bojuje. U někoho je to dočasné, často však tyto příběhy nekončí happy endem. To si zažila i pětatřicetiletá Petra.
"Plánovali jsme rodinu dlouho, a když jsem konečně otěhotněla, manžel se začal chovat divně. Tři měsíce před porodem mi oznámil, že není na dítě připravený, zaplatil si jazykový kurz v Anglii a odjel tam," vypráví. Trpělivě čekala, až se její muž uklidní, jenže to bylo naopak - našel si přítelkyni a zařídil nový život v Anglii. Svého syna zatím neviděl...
Po porodu se vám můžou stát i jiné věci. Najednou zjistíte, že se k vám domů "nastěhoval" pedant a chytrolín, který bedlivě hlídá, jestli dítě správně ukládáte do kočárku, jestli mu není v tom oblečení zima, jestli ho koupete v dostatečně teplé vodě, vyptává se, co synkovi/dcerce budete vařit zítra a proč chystáte zase rozmixovanou mrkev, když ji měl/a včera a má tak rád/a špenát. Oni přece mají nastudováno a nejlépe rozumí tomu, jak se o dítě starat. Vy máte pocit, že jste neschopná, a přemýšlíte nad tím, že musí přece existovat vražda, kterou by vám každý soudce prominul.
Žárlivec nesnesitelný
Mezi tatínky je početná také kategorie žárlivců. Ti neblaze nesou, že už nejsou středobodem vztahu a o pozornost se musí dělit. Co na tom, že s někým, kdo nese jejich DNA. "Můj bývalý manžel se ‘zbláznil‘ asi měsíc před porodem," přidává svůj příběh matka dvou dětí Denisa.
"Začal strašně žárlit na ještě nenarozené dítě. Pamatuju si to úplně přesně: ačkoliv se do té doby hrozně těšil, najednou jsem byla v osmém měsíci a on přišel domů. Žehlila jsem dupačky a chystala věci na miminko. On, když to viděl, tak v té chvíli úplně zesinal a od té doby to bylo na nic. Měl pocit, že najednou nemá moji stoprocentní pozornost. Říkával: Měj ráda mě, dětí můžeme mít, kolik chceme… Bohužel se jeho postoj projevil i na jeho vztahu k synovi."
Podle psychologa Šmolky je žárlivost na potomka jev poměrně častý, a to hlavně pro muže emočně závislé, kterým chybí pokora a trpělivost. "Moudré ženy dávkují už předem svou pozornost muži tak, aby neměl pocit, že je pro ni dominantním, či dokonce jediným objektem zájmu. Po narození dítěte se snaží vyvažovat míru pozornosti, kterou je nutno věnovat dítěti, a tu, kterou je žádoucí poskytovat partnerovi. Aby však tohle vše mohla zvládnout, musí si umět říci o pomoc. Jinak se záhy zničí," radí Petr Šmolka.
Mužský pohled na věc
Vytoužené dítě je na světě a jeho mamince najednou přijde, že tatínek je divný. Málo si jich všímá, málo dokazuje lásku, je takový jiný... A začnou výčitky, jak se změnil.
Buďme k sobě upřímní, taková životní událost změní oba partnery. Pod návalem hormonů se věci nedají řešit moc diplomaticky, ale aspoň se pokuste o nadhled a toleranci. Abychom nešili do mužů bezdůvodně, tady je pohled jednoho z nich, proč to nekončí šťastně.
"Když moje žena otěhotněla, stala se z ní hádavá ženská," popisuje dobu před deseti lety dnes pětatřicetiletý Roman. "Všechno jsem dělal špatně. Když se narodil malý, zhoršovalo se to. Snažil jsem se pomáhat, ale když na vás žena jen ječí, radši vyklidíte pole. Po pár měsících jsem se chodil domů jen vyspat," říká.
"Svého syna miluju, ale já jsem s ním nesměl být chvilku sám, Lenka mi byla pořád za zadkem a komandovala, jak ho mám držet, co s ním nesmím dělat… Být o deset let starší, ustál bych to, takhle jsem to vyřešil tím, že jsem odešel a rozvedli jsme se. Dneska máme s Lenkou lepší vztah, nepohádali jsme se několik let. Bohužel jsme se k tomu dopracovali, až když rozchod nešel vrátit."
Sama jeho bývalá žena k tomu říká, že tehdy jednala pod silným vlivem hormonů, ale na druhou stranu vedle sebe tehdy neměla chlapa, který by byl silnější a ustál by to. "Tehdy naše problémy řešil tak, že raději utekl do hospody. A pak si našel jinou ženskou. To byla definitivní rána, ze které jsem se dostávala přes rok."
Jak se vyvarovat toho všeho? Pravidlo číslo jedna zní: dítě si pořizujte jen s mužem, který o něj opravdu stojí. A provždy zapomeňte na to, že dítě dokáže slepit skomírající vztah.
Po jeho narození si nevytvořte s dítětem pakt a na partnera nehleďte jen jako na nosiče peněz a večerně-nočního návštěvníka bytu. Od začátku si nastavte pravidla, nestyďte se požádat o pomoc, zapojte muže do péče o dítě. Pak snad narození miminka váš vztah nerozloží. Aspoň do doby, než přijde jeho puberta...
|
|
