| Téma: |
Povstání odvážných. |
| Autor: |
vait |
Datum: |
13:50 23.08.2011 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
Povstání odvážných,
Strategie exitu:
Existuje vůbec nějaké východisko z tohoto začarovaného kruhu?
Myslím, že ano. Musíme si být stále vědomi toho, že s námi nikdo
nemůže manipulovat, pokud mu to nedovolíme. Bojovat proti
manipulaci ovšem není lehké. Ochota uvěřit tomu, co odpovídá naší
představě, a vytěsňovat nepříjemné ostatně patří k lidské povaze.
Abychom nebyli manipulováni, musíme si stále uvědomovat, že
manipulace nás může nachytat na naše tajná přání a utajované
motivy. Ty se rozpínají doširoka – od přání žít permanentně nad
vlastní poměry až k touze být mocný, sexuálně přitažlivý a
nesmrtelný (o našich hluboce zakořeněných motivacích jsem obsáhle hovořil v oddíle „Poselství je tím kouzelným slovem“). To všechno a ještě mnohem víc je manipulátorům dobře známo, jak je to například vyjádřeno v mottu „Trend dělá produkt“. Škaredě se mýlí ten, kdo věří tomu, že se někdy v lidských dějinách podařilo pohnout
jednotlivce nebo masy k jednání, jehož zárodek už neměl člověk
nebo lidé v duši. Tak zvaný „trendsetter“ je v nejlepším případě pes.
My sami dáváme ochotně přednost krásné nepravdě před
nepříjemnou pravdou, když se příležitostně tu a tam zablýskne.
Doufejme, že se mi tu podařilo doložit, že když si něco přečteme
nebo uvidíme v televizi, neznamená to ještě, že to musí být pravda,
nebo že má cenu o tom vůbec vědět. Pokud jsme si vědomi toho, že
je nám z velké části předkládána skutečnost selektovaná, plná
nepasterizované, neredigované, nezpracované a nekonečné surovosti, která nás má připravit pro další každodenní vymývání mozku, už jsme získali hodně.
Zapnutí televizoru a rozhlasového přijímače nebo každodenní
nekritický konzum masových publikací, tyto aktivity umožňují
prakticky každému vytvářet přes populární média veřejné mínění,
umožňují přístup k našemu rozumu. Vyplatí se vám, milá čtenářko,
milý čtenáři, ohlídat si svůj rozum, nedovolit každému, aby vstoupil.
Vy a vaše rodina v žádném případě nemusíte brát doslova
nevzdělané, amorální, falešné, nekultivované a beznadějné hlouposti,
které vám předkládají z velké části mediální flašinety, nemusíte jim
věřit jako evangeliu.
Od spousty novinářů, publicistů a dalších lidí, které ani velké
nepříjemnosti neodradí od toho, aby nám otevírali oči, se můžeme
naučit, že naše domnělé jistoty nejsou dost často realita, nýbrž
mediálně zprostředkovaná pseudoskutečnost – a že my sami jsme se v této skořápce umělého vnímání světa stah dobrovolnými zajatci.
Ale vždyť přece může vybuchnout, budeme-li nedůvěřiví k tomu, co
je oficiálně zveřejňováno, a také k „obecně známým“ pravdám, a
budeme-li důsledně zjišťovat, jaké je pozadí toho, o čem se nemluví,
ačkoli by se mluvit mělo. Kritikové propagují vlastní tvorbu mínění
jako prostředek proti manipulacím, infekcím propagandy a proti
postupnému ohlupování. Informace z internetu, konzumované s
doporučenou opatrností, mohou být při tom nápomocny.
Kromě toho vám chci doporučit, abyste si dávali pozor na
techniky, jimiž se vytváří veřejné mínění a které jsem v této knize
zevrubně vyložil. S duchem otevřeným není těžké je odhalit.
Mnohdy už postačí nepodceňovat rozhořčený nářek, který
stigmatizuje nepříjemnosti jako „paranoidní“ nebo je zametá pod
koberec s odkazem na podobně znějící argumenty z „podezřelých
táborů“. Tak tedy: odvahu, otevřené oči, nastražené uší a mozek v
činnosti…
Zdroj:
LŽI ZA VÁLKY A V MÍRU
Tajná moc tvůrců veřejného mínění.
Viktor Farkas
|
|
