| Téma: |
informace z Japonska |
| Autor: |
Sláva |
Datum: |
20:57 29.03.2011 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
Na začátek jen pár vlastních slov. Nechci vyvolávat paniku ani žádné senzace. Nejsem ekolog ani nijak vyhraněný bojovník proti tomuso světu. Jen bych tu chtěl upozornit na velký problém, který někteří lidé podceňují. Informace z Japonska jsou podávány jen kusé, neúplné a myslím, že i záměrě zkresleně. Siruace je horší o to, že si všichni myslíme, že je to daleko a nám se to vyhne a obejde.... Udělejte si na to svůj názor ale já říkám: !!!!!!! Lidi pozor pozor pozor.
Jak říká starý Bernard : Svět se zbláznil, lidi, držte se.
Převzato:
Japoncům uniklo PLUTONIUM: Půl kila stačí na vyvraždění Prahy, Brna a Ostravy.
29.03. 12:02 | Aktualizováno 12:59 | tn.cz / adr
Z japonské jaderné elektrárny Fukušima nekontrolovaně uniká vysoce toxické plutonium. Půl kila tohoto prvku by vyhladilo pětinu Česka. Zatím není známo, kolik této látky uniklo z japonské Fukušimy. Operátor elektrárny firma Tepco tvrdí, že jde o stopová množství, která jsou lidem naprosto neškodná. Navíc mají být lokalizovány jen v okolí elektrárny. Budovy reaktorů jsou zaplaveny silně radioaktivní vodou, která může toxické látky dále vyplavovat do okolí.
Ve Fukušimě se plutonium nejspíše dostalo do půdy z použitých palivových tyčí. Právě ty byly v poškozeném třetím reaktoru, který jako jediný vyráběl energii díky směsi s plutoniem.
Objev plutonia v okolí elektrárny ukazuje na porušení ochranného mechanismu reaktoru. "Plutonium je látka, která uniká při vysokých teplotách, takže pokud k úniku došlo, musí být jaderné palivo poškozené. Pokud poškození zasáhlo i ochranný obal reaktoru, je situace vážná," řekl Sakae Muto, viceprezident elektrárenské společnosti Tepco
Plutonium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Vyrábí se uměle. Připraven byl v laboratoři už v roce 1940.
V přírodě je možné se setkat jen se skutečně ultrastopovými množstvími plutonia v uranových rudách.
Plutonium je od 40. let 20. století nejvíce vyráběným umělým prvkem - údajně proto, že jeden z jeho izotopů je vhodný pro výrobu atomové bomby. Mimochodem nejlepším místem pro vznik dostatečného množství plutonia je vhodný jaderný reaktor.
Plutonium je jako těžký kov toxický chemicky, v praxi lze však u něj jen těžko rozlišit škodlivé účinky způsobené radiací od škodlivých účinků samotné látky. Testy na savcích ukázaly, že letální dávka činí stovky mikrogramů na kilo živé hmotnosti. Mezi další účinky plutonia řadíme vyvolání různých druhů rakovin, těžkého ozáření, vznik genetických mutací a vynechat nemůžeme ani dlouhodobé zamoření životního prostředí.
Rakovinotvorné plutonium se ukládá v játrech a kostní dřeni
Velká nebezpečnost plutonia spočívá rovněž v jeho špatné biologické odbouratelnosti. To znamená, že pokud byste vdechli, nebo spolkli částice plutonia, polovinu přijatého množství vyloučí vaše tělo až za 200 let. V půdě pak plutonium vydrží desítky až milióny let (záleží na druhu izotopu).
Jednou přijaté plutonium tedy prakticky zůstává v těle člověka až do jeho smrti. Částice jsou přitom silně radioaktivní a ozařují své okolí. Mohou tak způsobit vznik rakoviny.
Plutonium, které vstoupilo do těla trávicím systémem, tolik nebezpečné není. Do těla se totiž z přijaté dávky dostane jen 0,04 procenta látky. Samozřejmě, že prvek při průchodu jícnem, žaludkem a střevy všechny tyto orgány silně ozařuje.
Daleko závažnější je plutonium, které člověk vdechl. Prvek pak může vyvolat rakovinu plic a dále cestuje krevním oběhem do dalších orgánů - kumuluje se v játrech a v kostní dřeni.
Plutonium nezabíjí "miliardy", ale jen "milióny" lidí, oponují vědci ekologům
Zatímco ekologičtí aktivisté považují plutonium za jeden z nejtoxičtějších prvků vůbec, laboratorní výzkumy tomuto názoru mírně oponují.
Například ve čtyřicátých letech minulého století v Národní laboratoři v Los Alamos bylo 25 dělníků vystaveno "poměrně velké dávce plutonia", které bylo rozptýleno v ovzduší. Podle teorie mělo 99,5 procenta z nich onemocnět rakovinou plic. Nikdo z nich však žádnou takovou chorobu nikdy neměl.
Plutonium škodilo hlavně ve vývojových laboratořích, při testech jaderných bomb a v jaderných elektrárnách. Lidé, kteří byli látce vystaveni, umírali na účinky silného ozáření. Například 21. srpna 1945 vědec Harry K. Daghlian při neopatrné manipulaci s nádobou se 6,2 kilogramy plutonia obdržel dávku 5,1 Sievertů. O 28 dnů později zemřel.
Já si jen myslím, že se o sebe musí postarat každý sám. Nebudu přece čekat, že nám paní Drábová bude říkat něco stejně upřímně jako ředitel Japonské společnosti, které elektrárny patří.
Předně je třeba říci, že žádné nebezpečí hrozící z radioaktivního spadu pocházejícícho z japonských elektráren, obyvatelům České republiky nehrozí. To opakovaně potvrdila i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Tak se zatím mějte pěkně.
|
|
