| Téma: |
Žasnu |
| Autor: |
-,-,-,-,- |
Datum: |
16:00 17.01.2008 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
Na úvod: nejsem ani příznivcem a ani odpůrcem radaru, jelikož si myslím, že to o nás rozhodnou jiní lidé ale tohle mi trochu začíná zavánět velkým tajemnem. Nemám rád citace ale dovolil jsem si upozornit na článek v dnešních novinách ve kterém jeden bývalý generál znalý víc jak já se k radaru vyjadřuje svým způsobem hodně protiamericky, což je velmi vzácné. Kdo chce tak jen pozorně čte, kdo nechce číst nemusí. Dopředu se omlouvám ale tohle je asi problém i Krumlova.
Berte radar, je O. K.
„I kdyby na vás dopadla konvenční střela, bylo by to jako 11. září,“ říká velitel protiraketového štítu
Tohle není naše hobby. Americký generál Henry Obering, nejvýše postavený muž v amerických protiraketových silách, začíná svoje včerejší setkání s českými novináři stylově.
„Radar není naše hobby. Nechceme tu jen utratit peníze pro nic za nic,“ podotýká. Radar, který už rok polarizuje českou veřejnost, je prý nezbytností, jediným nástrojem, jak čelit budoucím hrozbám, ať už přijdou odkudkoliv, nejenom třeba z Íránu, který navíc při výrobě raket čile spolupracuje se Severokorejci. Nic podle něj nebude v budoucnu pro teroristy svůdnější než získat nějakou raketu pod kontrolu a odpálit ji směrem na Západ - zejména pokud budou vědět, že ten je proti takovému útoku bezbranný.
Se žebračkou v zádech Setkání se koná v sále Amerického kulturního centra v Praze, hned vedle ambasády USA. Na zdi za generálovými zády jsou dvě velké reprodukované fotografie.
Jedna znázorňuje zbědovanou žebračku sedící na pouliční dlažbě s prosebně nataženou rukou. V náruči svírá malé dítě, které se upřeně dívá do objektivu.
Vnucuje se pocit, že tady taky někdo někoho o něco hodně prosí. Ale pozor, v té roli nemusí být jen Američané.
Sám Obering už v minulosti naznačil, že pokud to u Čechů a Poláků nevyjde a jejich vlády žádosti nevyhoví, nebude nad tímWashington truchlit a prostě osloví jiné státy v Evropě.
Česká vláda se s radarem, řečeno trochu s nadsázkou, existenčně ztotožnila. Vidí v něm ideální stvrzení spojenectví s USA a záruku bezpečnosti. Kdyby jí to nevyšlo, tedy kdyby zdejší parlament nakonec odmítl nyní vyjednávané smlouvy o pobytu amerických vojsk, byla by to pro ni dost velká rána.
O co tedy Američany může prosit, aby se jí radar lépe prodával? O další bezpečnostní záruky, jako to teď dělají Poláci, kteří chtějí od USA ještě obranné střely krátkého doletu? O to, aby byla víza do USA pro české občany zrušena rychleji?
Generál Obering se k této otázce odmítá vyjádřit. „Vy už máte mohutnou bezpečnostní záruku. Členství v NATO,“ zdůrazňuje pouze.
Hrot mířící do vesmíru Na klopách jeho modré letecké uniformy se skví tři generálské hvězdy. A dole na hrudi, nad stužkami, má naleštěný stříbrný odznak příslušnosti k vojskům, kterým velí. Uprostřed odznaku je ostrý hrot.
Takový hrot, naváděný na základě informací proudících z radaru v českých Brdech, by kdesi ve vesmíru silou svého prudkého nárazu sestřeloval útočné rakety. Tedy kdyby je někdo z Blízkého východu vystřelil s cílem zničit západní svět a rozpoutat světovou válku.
Celá ta jeho uniforma jako by měla na štítku místo jména „Obering“ napsáno: „Berte to, Češi, nebo ne. Přiznejte si, že tenhle svět je nepředvídatelný a tohle se opravdu jednou může stát. Nebo nad tím jen bláhově mávejte rukou a smějte se tomu. Je to vaše suverénní rozhodnutí. Učiňte si ho sami, jenom s ním, prosím, neotálejte.“
Jenže jak o smysluplnosti radaru a obranných střel nepochybovat, když americké tajné služby před časem vydaly zprávu, že Írán svůj vojenský jaderný program už před pěti lety zastavil? Že vlastně nemá jaderné hlavice, jež by na rakety namontoval? A těmi se nejvíce strašilo.
Je vidět, že generál přesně tuhle otázku očekával, je na ni připraven. „Té zprávě můžeme věřit, ale zároveň se musíme obávat toho, kam Írán směřuje,“ podotkne a začne vysvětlovat, že Teherán i podle zjištění dotyčné zprávy tajných služeb buduje svůj balistický arzenál.
„Proč je konstruují? V listopadu oznámili, že mají novu raketu Ašúra s doletem dva tisíce kilometrů. Navíc disponují balistickými střelami Šahab 3. Takové zbraně přece nepotřebují pro případný regionální konflikt, pro útok na Izrael. Ptám se, proč do toho tak investují, pokud na to mohou namontovat jen konvenční nálože? To nedává rozum.“
Generálova slova jsou dobrou odrazovou deskou pro sprchu rychlých otázek. Takže co přesně mohou teď Íránci na rakety namontovat? „Teď? Konvenční hlavice či jejich různé varianty. Spekuluje se také o tom, že mají chemické a biologické nálože. Ale nás především znepokojuje dolet těch raket.“
Jaký je vlastně rozdíl mezi zkázou, kterou způsobí jaderná, nebo konvenční hlavice? „Kdyby na Prahu dopadla raketa s konvenční hlavicí, způsobilo by to zhruba podobnou zkázu, jakou byl útok 11. září. Jaderný útok by znamenal okamžitou smrt desetitisíců lidí.“ 11. září zahynuly na tři tisíce osob.
A v čem vlastně přesně spočívá ta spolupráce Íránců se Severokorejci? „Třeba si předávají informace ohledně konstrukce, nechci ale mluvit podrobněji o věcech, které se mohou týkat hlavic. Navštěvují se. Víme to.“
Role pro generála Obering trpělivě odpovídá na všechny otázky. Představí se v tomto ohledu jako profesionál. Nic ho nevyvede zmíry, nad žádným dotazem se neušklíbne, během hodinového setkání neřekne nic arogantního. Jeho pobočník, rovněž v letecké uniformě, sedící za jeho zády na židli přímo pod fotografií žebračky, tu a tam usíná. Ale kdo zná jet-lag, tedy ospalost způsobenou přeletem do vzdáleného časového pásma, musí mít pro to trochu pochopení. Nakonec důležitý je jeho šéf, a ten svou roli hraje velmi dobře.
***
DVA RAKETOVÍ MUŽI V ČESKU Byla to slovní bitva z největší blízkosti: v Česku byli ve stejnou dobu americký generál Henry Obering, šéf projektu protiraketové obrany, a Philip Coyle, jenž řídil testy raketového štítu a nakonec se stal jeho kritikem. Pro a proti Henry Obering je tříhvězdičkový generál a tři roky stojí v čele americké protiraketové agentury MDA. Začínal jako stíhač. Philip Coyle byl v 90. letech náměstkem ministra obrany. Byl odpovědný za testování všech nejmodernějších zbraní. Je známým expertem na otázky obrany.
O autorovi| TEODOR MARJANOVIČ, redaktor MF DNES
Autor: TEODOR MARJANOVIČ
|
|
