| Téma: |
Přepis z tiskové konference, který se tak nějak nevešel do novin. |
| Autor: |
seagull |
Datum: |
21:27 05.07.2007 |
Na téma: |
Politika |
| Text: |
http://www.mwm.cz/
Přepis z tiskové konference, který se tak nějak nevešel do novin
DER SPIEGEL:
Pane presidente, vypadá to, že Rusko západ moc nemiluje. Naše vztahy se poněkud zhoršily. A můžeme také konstatovat zhoršení vašich vztahů s Amerikou. Přibližujeme se opět k studené válce?
V. PUTIN: V mezinárodní politice člověk pro vztahy mezi zeměmi stěží může používat názvosloví aplikovatelné na vztahy mezi lidmi – zejména co se týče lásky, líbánek nebo příprav k svatbě.
V celé lidské historii byly vždy hlavním organizujícím základem vztahů mezi státy a na mezinárodní scéně vlastní zájmy. A čím byly tyto vztahy civilizovanější, tím bylo zřejmější, že vlastní zájmy musí být v rovnováze se zájmy ostatních zemí. A že musí být schopny nalézt kompromisy k vyřešení většiny obtížných otázek a problémů.
Jedním z hlavních problémů současné doby je skutečnost, že si určití členové mezinárodního společenství jsou absolutně jisti tím, že jediné správné je jen to jejich přesvědčení. A to samozřejmě stěží přispívá k vytvoření atmosféry důvěry, která, a v to věřím, je velmi důležitá pro hledání něčeho víc, než jednoduše jen něčeho, co je oboustranně přijatelné, tedy opravdu optimálních řešení. Současně si však myslíme, že bychom věci neměli přehnaně dramatizovat. Jestliže otevřeně čestně a upřímně vyjadřujeme své názory pak to ještě neznamená, že toužíme po konfrontaci. Jsem navíc hluboce přesvědčen, že kdybychom se dokázali vrátit k poctivé diskusi a schopnosti najít kompromisy na mezinárodní scéně budou z toho mít prospěch všichni. A jsem také přesvědčen, že určitá krize, jíž dnes mezinárodní společenství čelí, by neexistovala a neměla tak hrozný vliv na domácí politickou situaci v jistých zemích. Například, dění v Iráku by ve Spojených státech nevyvolávalo takové bolesti hlavy. Ale to je jen ten nejživější a nejvýraznější příklad. Chci, abyste mi rozuměli. A jak si jistě vzpomenete, byli jsme proti vojenské akci v Iráku. Teď zvažujeme, že kdybychom se tehdy k problému jemuž jsme čelili postavili jinak, jinými prostředky, výsledek by byl – podle mého názoru – pořád lepší než to, co tam máme dnes.
Nechceme konfrontaci, chceme dialog. Chceme však takový dialog, v němž je uznávána rovnost zájmů obou stran.
WALL STREET JOURNAL:
Jen doplnění k předchozí otázce. Jedním z nejakutnějších nových problémů mezi Washingtonem a Moskvou jsou americké plány na instalaci prvků systému protiraketové obrany v Evropě. Protože Rusko se velmi radikálně staví proti tomuto systému a Bílý dům potvrdil, že do toho půjde bez ohledu na cokoli, stává se tahle konfrontace výraznější…
V. PUTIN: Náhodou to je i v odpovědi na předchozí otázku. Promiňte - pokračujte prosím.
WALL STREET JOURNAL:
… a je zde více zemí, které by se chtěly na tomto systému podílet. Co Rusko získá tím, že tomuto systému tak zuřivě oponuje? Doufáte, že se Washington případně vzdá svých plánů instalovat protiraketové obranné zařízení, nebo máte jiné cíle protože Washington už řekl, že Rusku nedovolí aby tento záměr vetovalo?
V. PUTIN: Začnu Smlouvou o redukci konvenčních ozbrojených sil v Evropě (ACAF). My jsme neřekli, že jsme jen pouze připravení tuto dohodu dodržet, jako někteří. Nebyla to rétorika a skutečně jsme ji realizovali: stáhli jsme všechny naše těžké zbraně z evropské části Ruska za Ural. Redukovali jsme naše ozbrojené síly o 300 000 mužů. Udělali jsme různá další opatření požadovaná ACAF. A jaké reakce jsme se dočkali? Východní Evropa přijímala nové zbraně, v Rumunsku a Bulharsku vznikly dvě nové vojenské základny, a chystají se dvě nové oblasti k obsluze raket – radar v České republice a raketové systémy v Polsku. A tak jsme se ptali sami sebe: co se to děje? Rusko jednostranně odzbrojuje. Ale jestliže odzbrojujeme rádi bychom viděli, že naši partneři v Evropě jsou ochotni udělat totéž. Je to ale naopak, Do Evropy je pumpována spousta nových zbrojních systémů. Nemůžeme si pomoci, ale jsme přirozeně znepokojeni. Co jsme za těchto okolností měli dělat? Samozřejmě jsme deklarovali moratorium.
Dále je tady ten protiraketový systém. Ale nejde jen o toto zařízení jako takové. Protože pokud bude umístěn, bude tento systém automaticky pracovat v součinnosti s celou nukleární kapacitou Spojených států. Stane se nedílnou součástí nukleární kapacity USA. Chci přivést vaši i pozornost vašich čtenářů k skutečnosti, že, poprvé v historii – a to chci zdůraznit – by tímto byly prvky nukleární kapacity USA na evropském kontinentě. To prostě mění celou konfiguraci mezinárodní bezpečnosti. A to je to druhé.
A konečně, za třetí, jak to odůvodňují? Nutností bránit se proti iránským raketám. Ale žádné takové rakety nejsou. Írán nemá žádné rakety s dosahem 5 000 nebo 8 000 kilometrů. Jinými slovy, říkají nám, že toto obranné zařízení tady bude aby je chránilo proti něčemu, co vůbec neexistuje. Nezdá se vám to tak trochu komické? Mohlo by to být legrační kdyby to nebylo tak smutné. Nejsme spokojení s vysvětleními která jsme slyšeli. Neexistuje vůbec žádný důvod ospravedlňující instalaci protiraketového obranného systému v Evropě. Naši vojenští experti však rozhodně věří, že toto zařízení pokryje území Ruské federace až k pohoří Uralu. A na to samozřejmě musíme reagovat .
A teď bych vám rád dal na vaši otázku jednoznačnou odpověď. Co uděláme? Především, chceme být slyšeni. Chceme aby byl pochopen náš postoj. Nevylučujeme, že naši američtí partneři znovu zváží své rozhodnutí. Nechceme nikomu nic vnucovat. Ale používáme zdravý rozum a myslíme si, že všichni ostatní by mohli také. Ale jestliže se tak nestane, pak neponeseme odpovědnost za svá odvetná opatření protože nebudeme těmi, kteří spustí něco, co spolehlivě přeroste do nových závodů ve zbrojení v Evropě. A chceme aby každý velmi jasně pochopil, že se za tyto závody ve zbrojení nechystáme nést odpovědnost. Už se nám tuto zodpovědnost pokoušejí podsouvat například v souvislosti s naším úsilím zdokonalit naše strategické nukleární zbraně. My jsme neiniciovali stažení dohody o protibalistické raketové obraně (Anti - Ballistic Missile Treaty/ABM). Ale jak jsme měli reagovat, když jsme o této otázce diskutovali s našimi americkými partnery? Řekli jsme jim, že nemáme zdroje a ani netoužíme zavést podobný systém. Ale jako profesionálové všichni na obou stanách chápeme, že protiraketový systém na jedné straně, bez obdobného zařízení na druhé, vytváří jakousi iluzi jistoty a zvyšuje možnost nukleárního konfliktu.
Říkám to čistě teoreticky – toto nemá žádný osobní rozměr: Zruší to strategickou rovnováhu na světě. Abychom ji mohli obnovit bez instalace jiného podobného systému budeme muset vytvořit systém k schopný překonat tuto protiraketovou obranu, a to je to, co co teď děláme.
Naši partneři k tomu řekli: „Není v tom nic špatného, nejsme nepřátelé, nepracujeme proti sobě". Chci poukázat na to, že jsme jim prostě odpověděli: „Varovali jsme vás, probrali jsme to a odpověděli jste nám jistým způsobem. Takže půjdeme dělat to, co jsme řekli že uděláme.“ A jestliže v Evropě umístí protiraketový systém - a před tím je dnes varujeme - přijde odvetné opatření. Musíme se postarat o svou bezpečnost. A nejsme příčinou tohoto procesu.
A nakonec poslední věc. Nechtěl bych abyste trpěli iluzí že někoho nemáme v lásce. Ale někdy si pomyslím: proč to všechno dělají? Proč naši američtí partneři tak tvrdohlavě zkoušejí prosadit a instalovat v Evropě obranné zařízení s protibalistickými raketami, když – a to je úplně očividné – jich není zapotřebí k obraně před Íránci – a ještě očividněji – už vůbec proti severokorejským raketám? (My všichni víme, kde leží Severní Korea a jaký dosah by tyto rakety musely mít, aby doletěly až do Evropy.) Takže to nepochybně není proti nim a je zřejmé, že ani proti nám, protože je každému jasné, že Rusko nechystá útok na nikoho. Pak proč? Je to snad proto, aby se ujistili, že provedeme odvetná opatření? A zabránili tak dalšímu sblížení mezi Rusy a Evropou? Jestliže to je ten případ (a já netvrdím, že tomu tak je, ale je to jedna z možností), pak si myslím, že by to byla jen další chyba, protože to není způsob jak zdokonalit mír a bezpečnost mezi národy.
DER SPIEGEL:
Krátká dodatečná otázka: Byl byste ochoten uvažovat o možnosti rozmístit podobný, ruský obranný systém někde blízko Spojených států, například na Kubě?
V. PUTIN: Víte, chtěl jsem o tom hovořit, ale předběhl jste mne. Neplánujeme nic takového a jak je známo, naše základny na Kubě jsme vyklidili teprve nedávno. Ve stejnou dobu kdy Američané v Evropě v Rumunsku a Bulharsku stavěli nové. Vyklidili jsme je protože naše zahraniční politika se po pádu Sovětského svazu od základu změnila, protože se změnila samotná ruská společnost. Nechceme konfrontaci, chceme spolupráci. A nepotřebujeme žádné základny poblíž nikoho a ani nic takového neplánujeme. To zaprvé. A za druhé. Moderní zbrojní systémy takové základny zpravidla nepotřebují. Jsou to zpravidla politická rozhodnutí.
-------------------------------
Takže, co by měl Putin udělat? A jak jinak by mohl splnit svou povinnost k ruskému národu, aniž by se vůči Bushovým válečným aktům bránil „odvetnými“ akcemi? Díky expanzi jaderných kapacit v Evropě je celé Rusko v bezprostředním ohrožení, takže se Putin musí rozhodnout „jaké prostředky budou použity ke zničení zařízení, která naši experti považují za potenciální hrozbu pro Ruskou federaci.“
Všimněte si, že Putin nevyhrožuje zamířením řízených střel na evropská města, jak psala západní média...
Putin udělal ve zlepšování života Rusů velký pokrok. Proto jeho pozitivní hodnocení ze strany veřejnosti vystoupalo až na 75 %. Ruská ekonomika roste o 7 % ročně. Množství lidí pod hranicí chudoby snížil o víc než polovinu a do roku 2010 ji sníží na evropskou úroveň. Reálné příjmy rostou o úžasných 12 % ročně. Jak Putin říká: „Boj s chudobou je jednou z našich hlavních priorit a ještě máme hodně co zlepšovat také v penzijním systému, protože korelace mezi důchody a průměrnou mzdou je u nás stále nižší než v Evropě.“
Dnes má Rusko devátou největší ekonomiku na světě a nahromadilo ohromné rezervy ve zlatě i penězích – třetí největší na světě. Je to také jeden z vůdčích hráčů v mezinárodní energetické politice s denní těžbou ropy, která dnes překonává Saudskou Arábii. Je to největší producent zemního plynu na světě. Jak čas poběží a energetické zdroje budou stále vzácnější, bude Rusko stále silnější.
Putin důrazně protestuje proti názorům, že ho nezajímají lidská práva nebo že „potlačuje demokracii“. Zdůrazňuje, že policie v Evropě běžně používá k rozhánění demonstrantů slzný plyn, zařízení na šoky elektrickým proudem a vodní děla. Jsou to snad způsoby, jakými Západ vzdává čest lidským právům a občanským svobodám?
A pokud jde o Bushovu vládu – Putin předložil kopii výroční zprávy Amnesty International odsuzující Spojené státy za to, jak vedou válku proti terorismu. „Mám tady kopii zprávy Amnesty International, jejíž část se týká Spojených států,“ řekl. „Tato organizace konstatuje, že Spojené státy jsou dnes největším porušovatelem lidských práv a svobod na světě.“ Pak dodal: „V Rusku máme přísloví, neobviňuj zrcadlo, když máš křivou hubu.‘“
Putin je zapálený vlastenec. Pomáhá Rusku obnovit jeho sebedůvěru a znovu vybudovat ekonomiku. Demonstruje svou ochotu dělat s Bushovou vládou kompromisy ve všech podstatných otázkách, ale je opakovaně odmítán. Poslední věc, kterou chce, je jaderná rovnováha se Spojenými státy. Ale musí svůj národ bránit před hrozbou útoku. Rozmístění protiraketového obranného systému Rusko donutí vyvinout své vlastní nové zbrojní systémy a přehodnotit důvěru ke Spojeným státům. V současném klimatu není přátelství možné.
Pokud jde o „demokracii“, vyjádřil to nejlépe sám Putin:
„Jsem ryzí demokrat? (smích) Samozřejmě, že jsem, absolutně. Problém je, že jsem sám – jediný svého druhu na světě. Jen se podívejte, co se děje v Severní Americe, to je prostě hrozné – mučení, bezdomovci, Guantanamo, lidé zadržovaní bez soudu a vyšetřování. Jen se podívejte, co se děje v Evropě – kruté zacházení s demonstranty, gumové projektily a slzný plyn používané v jednom velkém městě vedle druhého, zabití demonstranti na ulicích…
Od doby, co zemřel Mahátma Ghándí, si nemám s kým promluvit.“
Zdroje:
www.kremlin.ru/appears/2007/06/08/2309_type63377
type63380type82634_133358.shtm
www.informationclearinghouse.info/article17855.htm
www.vdare.com/buchanan/070212_putin.htm
www.theamericancause.org/a-pjb-051130-puntnam.htm
www.informationclearinghouse.info/article17856.htm
www.foreignaffairs.org/19910201faessay6067/charles-krauthammer
/the-unipolar-moment.html
www.lewrockwell.com/buchanan/buchanan43.html
článek byl otištěn v prázdninovém dvojčísle 66-67/2007
|
|
