Téma: |
Re: Jak dál s otáčkem? |
Autor: |
Zdroj: Českobudějovické listy |
Datum: |
11:35 11.07.2005 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
Text: |
Jak pokročit dál s českokrumlovským otáčivým hledištěm?
Českobudějovické listy, 11.7.2005
Českokrumlovské otáčivé hlediště vzbuzuje od svého vzniku emotivní reakce. Veskrze příznivé, což dokazují statisíce návštěvníků za posledních téměř padesát let (první verze byla instalována v roce 1958 a otáčena vojáky) a také dvacet tři tisíc podpisů pod peticí žádajících jeho zachování.
Proti mínění veřejnosti stojí odborné stanovisko památkářů a ministerstva kultury, které zní NE. V loňském roce podepsaná smlouva mezi ministerstvem a městem České Budějovice pak převádí sice "otáčko" do vlastnictví města České Budějovice, ty se ale zavazují "otáčko" do konce roku 2006 ze zámeckého parku na své náklady odstranit.
Tato smlouva o konci otáčivého hlediště odstartovala několik nových projektů směřujících k záchraně tohoto českokrumlovského fenoménu. Vyjmenujme si tři, které mají alespoň trochu reálný základ. 1. Město České Budějovice je s točnou spjato víc, než se na první pohled zdá. Je nejenom vlastníkem točny se závazkem jejího odstranění, ale na točně působí i soubor českobudějovického divadla a příjmy z točny tvoří nezanedbatelnou část divadelního rozpočtu.
Je potřeba zdůraznit, že město České Budějovice (ani divadlo) nikdy neprojevilo žádný zájem na odstranění točny z krumlovského zámeckého parku a k podpisu smlouvy o jeho odstranění přistoupilo pouze za okolností daných stanoviskem památkářů. Je logické, že město České Budějovice se snaží točnu nahradit (udržet provoz) a k tomu slouží projekt nového otáčivého hlediště v českobudějovickém parku Stromovka.
Jde jistě o chvályhodnou snahu zachovat fenomén otáčivého hlediště, vnucuje se ale otázka, zda "otáčko" ve Stromovce bude stále to českokrumlovské. 2. Jako podnikatelský záměr uchopila záchranu otáčivého hlediště společnost DAGONART reprezentovaná hercem a producentem Jiřím Pomyjem.
Podnikatelský záměr nepostrádá logiku: otáčko musí zmizet ze zámeckého parku, dejme ho tedy hned za zámeckou zeď. Památkáři dokonce souhlasili s tím, že by návštěvníci přicházeli na točnu zámeckým parkem a novými vraty na konci zahrady, iluze by tedy byla zachována. Umístění nového otáčka v areálu bývalého zahradnictví má již vydáno územní rozhodnutí, ale také velký problém: peníze.
Autoři projektu pojali přesun opravdu velkoryse, jako českou alternativu salcburského festivalu a základní verze nového otáčka se zázemím pro herce i diváky vychází okolo 160 milionů. V dnešním světě nic není nemožné a autorům je potřeba při hledání investora držet palce.
Třetí projekt také využívá skutečnosti, že současné "otáčko" musí podle smlouvy do konce roku 2006 ze zámeckého parku zmizet. Projekt vychází vstříc památkářům v tom, že se s nimi shoduje na odstranění současné opravdu neforemné a příliš velké točny. Tím ale společný názor zatím končí. Představa autorů, které podporuje město Český Krumlov i já osobně, je zcela nový projekt otáčivého hlediště na původním místě. Cílem tohoto projektu je rozvíjet dialog s památkáři a snažit se najít (složitý) konsenzus s možností v nějaké formě otáčivé divadlo v zámeckém parku zachovat.
Filozofie projektu spočívá ve skutečnosti, že současné místo před Belárií je Otto Haasem (byť pod vlivem alkoholu) geniálně vybrané a neexistuje k němu alternativa. Rovněž tolikrát zmiňované UNESCO vyzývá členské země, aby své zapsané objekty co nejvíce zpřístupňovaly veřejnosti a nejrůznějších hledišť a pódií se po celém světě v objektech UNESCO nacházejí desítky. Jisté je, že ze všech zmiňovaných projektů bude realizován jen jeden. Český Krumlov ani České Budějovice neunesou dvě nová otáčivá hlediště.
|
|