| Téma: |
Re: Odsun nebyl svinstvo |
| Autor: |
Tomáš Zunt |
Datum: |
16:00 24.07.2004 |
Na téma: |
Zpravodaj |
| Text: |
|
Tento příspěvek je komentářem na článek "Odsun jako počátek morální pohromy?", který byl uveřejněn na serveru www.zpravodaj.krumlov.cz a jehož plné znění najdete zde.
|
Děkuji za reakce na odsun sudetských Němců, zvlášť neanonymním p. Brechovi a p. Frýbovi. A protože je léto a k internetu se dostávám zřídka, dovolím si trošku delší reakci.
Zdůrazňuji, že se nechci přít, jde mi o něco jiného. S Vašimi názory, pane Frýbo, se nechá souhlasit, až na jeden – a ten je poměrně zásadní. Nemohu souhlasit s následujícími větami: „Jediným prvkem, který může přinést posun v německo – českých…vztazích je ignorování tohoto problému (tedy odsunu – pozn. autora). Problém se urovná až vyšumí emoce a to bude ještě několik let trvat. Nevyšumí ale, když jej budeme živit neplodnými a jednostranně argumentovanými diskusemi.“
Žádný problém se nikdy nemůže vyřešit a taky se nikdy nevyřešil ignorováním. Neplodné a jednostranné „diskuse“ jsou opravdu na prd, ale ignorance tohoto citlivého problému - trvající po celou komunistickou éru i léta další (tedy 50, 60 let!) - není cestou jinam než do pekel, obrazně řečeno. Společnost se tímto přístupem jaksi zastaví, neumí-li pojmenovat, diskutovat a nechce-li si klást otázky o příčinách a důsledcích svého počínání. Toho jsme ostatně každodenními svědky v souvislosti s našimi tlustými čárami za minulostí. Tyto čáry se mohou dělat jen v případě jasného pojmenování zla, odkrytí mechanizmu zla atd., jinak ztrácíme schopnost rozpoznat zlo v jakékoli podobě, ztrácíme imunitu proti zlu a stáváme se lhostejnými bytostmi, tolerující všelijaké nešvary. Jinak jde jen o nesmyslné matlání přetlustých čar, skrze které už nic nevidíme. Problém neochoty zabývat se odsunem (a opakuji, že si jen kladu otázky, na které bychom měli znát odpovědi – viz můj článek „Odsun jako počátek…?“) může souviset s neutěšeným stavem naší společnosti. Proto si dovolím zopakovat závěrečnou otázku z článku o odsunu : Nepřispěla nemožnost trestního postihu osob, které se dopustily násilností a brutalit po květnu 1945, tedy po válce, k malé rezistenci vůči postupné bolševizaci země, k inspiraci mnohým, že zlo nemusí být potrestáno, naopak může být tolerováno?
A poslední věc. Nahlíželi bychom stejně sveřepě a nutně a morálně situaci, kdy bychom po roce 1989 užili princip kolektivní viny na členy komunistické strany? (Připomínám, že odsun zasáhl i mnoho nevinných, a to jak na životě, tak na majetku). Tato otázka patří spíše panu Brechovi, který tvrdí, že odsun byl nutný a morální. Vážím si Vašeho názoru, pane Brechu, ale souhlasit s ním nemohu. Nutný odsun snad byl, ale morální? Tím, že přiznáme pochybení na vlastní straně, nesnímáme přece odpovědnost za krutá zvěrstva mnohých Němců. Tak proč se pořád oháníme morálností tam, kde mj. zemřelo (naprosto zbytečně!?) mnoho nevinných? Z takového úhlu pohledu je tedy zbytečná například v poslední době opětovně otevřená diskuse o odbojové skupině bratří Mašínů a je potřeba je ihned a bez diskuse vyznamenat. (Poznámka – já o vhodnosti vyznamenání Mašínů nejsem zcela přesvědčen, ale to je na jinou debatu.)
T. Zunt
|
|
