| Téma: |
Re: Odsun nebyl svinstvo |
| Autor: |
Tomáš Zunt |
Datum: |
18:43 29.07.2004 |
Na téma: |
Zpravodaj |
| Text: |
|
Tento příspěvek je komentářem na článek "Odsun jako počátek morální pohromy?", který byl uveřejněn na serveru www.zpravodaj.krumlov.cz a jehož plné znění najdete zde.
|
Vážení,
opět odpovím „krátkým“ shrnutím. Obávám se, že naše debata se odklání od podstaty věci samotného odsunu a symptomaticky spočívá někde před samotným počátečním bodem - máme-li vůbec debatovat či nikoli. K Vašemu stanovisku (které respektuji, ale nesouhlasím s ním), pane Frýbo, mi dovolte pár vět.
Myslím, že naše sousedské vztahy (německo-české i rakousko-české) jsou již nyní na velmi solidní úrovni a jestliže to někde, někdy a u někoho skřípe, tak je to i právě nepřílišná ochota zabývat se otázkou odsunu (nikoli předělávání historie, nýbrž postavení se k ní čelem – možno aplikovat na obě strany). A že i moje poměrně umírněná reflexe zvedne adrenalin druhému táboru, jak píšete, je mi fuk (i proto, že o to mi nejde), ale na tom se evidentně neshodneme. A k úloze historiků asi toliko. Zabývat se jakýmkoliv problematickým údobím našich dějin, a to ještě za „tepla“, není důležité kvůli osočování či ostrakizaci někoho, ale je nezbytné pro pochopení, je nezbytné pro schopnost sebereflexe, nezbytné pro odkrývání mechanizmů zla, pro prevenci… A bez toho by se neměl obejít nikdo, jinak se neschopnost profylaxe dědí a nese nebezpečně dál. Nejen historik potřebuje očité svědky, výpovědi apod. pro rekonstrukci určité události, potřebuje tedy pracovat za „tepla“. Od toho se odvíjí také práce další, následující. Stejně jako dříve, se i dnes dostávají na „papír“ hlavně politické aspekty dějin, nikoli osobní pohledy zúčastněných. Za „studena“ se již nikdy nemůže čerpat tolik materiálu, historie je sestavována ze zachovalých útržků a papírů. Až do konce 18. století byly ostatně za nejlepší dějiny považovány ty „teplé“, „současné“. A tento logický trend se dnes - i v historii - vrací do popředí (dokladem mohou být skvělé „Dějiny přítomnosti“ T. G. Ashe a mnoho jiných historických i nehistorických bádání, zkoumání, tázání…). Přesto s Vámi souhlasím, že politické tlaky nepřispívají k adekvátní reflexi, avšak o to právě jde, i proto je nutné zabývat se odsunem, zvlášť když desetiletí se neřešilo nic, naopak mnohá fakta byla zamlčována, překrucována atd. Je to pro mnohé jistě nepříjemnější, ale podle mého názoru i přínosnější (a to pro jednotlivce i celou společnost), než odsouvání debaty na později. Omlouvám se za rozsáhlost, asi se neumím vyjádřit jasně a krátce.
A k Vašemu příspěvku, vážený pane Brechu. Máte pravdu, že „směšuji“ několik historických událostí, avšak nikoli proto, že je pokládám za identické, nýbrž z důvodu podobné „anamnézy“. Všechny historické události, o kterých jsem se zmínil (odsun, komunismus, Mašíni), jsou si podobné minimálně ve třech bodech 1) neochotou diskutovat o příčinách i důsledcích, 2) šiřší neobeznámeností a neochotou k faktickému poznávání, 3) jsou či byly ovlivňovány obrovským nánosem účelového „pokrucování“. Navíc spolu tyto události velmi úzce souvisí.
Také píšete, že jsem důkazem toho, že i na české straně je jakási „vůle“ diskutovat o nezvratných historických událostech. Zde jde pravděpodobně o naprostý omyl. Diskutovat pokládám za nutné pro pochopení příčin a především - z událostí pramenících - důsledků (viz výše), ale v žádném případě nechci - a ani to nedělám a nemůžu dělat – pokoušet se měnit nějakou historickou událost! Každá historická událost je jaksi nezvratná. Jestliže se debatuje o jakékoli události, nic to na ní samozřejmě nezmění, ale přispěje (či může přispět) k schopnosti reflexe, pochopení atd., naopak mlčení přispívá k zaslepenosti, ke ztrátě soudnosti…
Ale i s Vámi musím souhlasit minimálně v jednom bodě. Možná, že to vlastně nikoho nezajímá. V tom máte asi naprostou pravdu, ale já v tom vidím poněkud průser.
Jo, a ještě k Vaší otázce, zda-li jsem zažil učení jednoho dějepisu ve škole a druhého doma.
Ano, zažil – za bolševika. Bylo to jaksi pravidlem, bohužel většina (zdá se) měla přístup jen k těm školním informacím a dodnes z toho „těží“. Dnes nic podobného existovat nemůže, jednoduše proto, že nikdo nenařizuje co a jak učit. Záleží tedy na každém jednom učiteli. U kvalitního se není čeho obávat (ať má jakékoli názory), učitel není od toho, aby indoktrinoval.
A poznámka na závěr: ani o jednom z mnou zmiňovaných témat se ve škole příliš děti nedozví. A to je velká škoda.
I Vám se omlouvám za přespřílišný rozsah.
S přátelským pozdravem T. Zunt
|
|
