Téma: |
Re: News_469 |
Autor: |
hnus |
Datum: |
14:11 12.07.2013 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
Text: |
Jane Fischere, to je na demisi
ateo.cz
Zázračně bleskové splacení Fischerových dluhů za volební kampaň zákonitě vyvolává otázky, nadto, pokud sponzoři jsou provázani s poněkud podivnými obchody.
Rychlost s jakou náhle Jan Fischer splatil své dluhy budí rozpaky a veřejnost se právem ptá, jak je možné, že Jan Fischer půl roku nemohl svůj dluh splatit a sotva se ukázalo, že bude ministrem financí, miliony se jen hrnuly. Může za tím být korupce?
Podle Jana Fischera prý žádný revanš za poskytnuté miliony nehrozí. Jenže sponzoři mají prapodivnou provázanost na velké zakázky, o nichž rozhoduje vláda. Novináři nelenili a zjistili zajímavé informace o všech čtyřech sponzorech a jednom ministru nádavkem.
JUDr. Paľko poskytl Janu Fischerovi milion korun, ač dříve tvrdil, že už Fischerovi nedá ani korunu, protože jej totálně zklamal svou vyslovenou podporou Miloši Zemanovi před druhým kolem prezidentské volby. JUDr. Paľko je předsedou představenstva vymahačské společnosti BSP Lawyer Partners, která vymáhala poplatky pro Českou televizi, Ministerstvo spravedlnosti anebo Vězeňskou službu.
Paľko spolupracoval s exministrem Pavlem Němcem a BSP s advokátní kanceláří Pavla Němce získávala zakázky od Ředitelství silnic a dálnic či od VZP. Pavlu Němcovi se po odchodu z politiky opět začalo dařit za Fischerovy vlády, kdy začal posilovat svůj vliv na ministerstvu spravedlnosti a získal zakázku ve formě poradenství na elektronické náramky.
Firma BSP pak vymáhala pohledávky i tam kde nebyly. Ve spolupráci s kanceláří Pavla Němce vymáhala dluhy pro ŘSD, což mělo vynést výdělek za šest let více než 60 milionů. BSP s Němcovými právníky přitom vymáhala i už tři roky splacené pohledávky.
Totéž spojení pak fungovalo i v případě VZP. Za čtyři roky práce měl být zisk 450 milionů. Po zásahu ÚOHS se zakázka omezila jen na software za více než 100 milionů. Dalším sponzorem je izraelský občan s československým původem David Sivor, který emigroval do Izraele v roce 1949.
Téměř osmdesátiletý Sivor se představuje jako Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry – ICCCI. O jeho aktivitách v obchodu není nic známo, zato jeho syn podniká v Čechách, vlastní developerskou firmu Damaris Group. Jednotlivé firmy tohoto konsorcia pak mají sídla zpravidla na Kypru nebo jiných daňových rájích.
Třetím sponzorem Jana Fischera z posledních dnů je Stefan Havlik, který žije střídavě v Čechách a v Rakousku. Stefan Havlik sedí v představenstvu firmy Porr, která se podílí na modernizaci dálnice D1, tedy jde opět o velice zajímavou a lukrativní zakázku, kde se točí velké peníze.
A nakonec se dostáváme k tomu nejzajímavejšímu, Ladislavu Drábovi, šéfovi společnosti CE Group. V červnu roku 2010 podává Fischerova vláda demisi a vládne do poloviny července. Pět dní po demisi, na konci června, podepisuje CE Group smlouvu se státním podnikem DIAMO.
Podle této smlouvy má DIAMO provést průzkum terénu a výstavbu obřího zásobníku na plyn. Investice má dosáhnout výše šesti miliard korun. CE Group pak bude zásobník provozovat s tím, že jej bude pro strategickou zásobu využívat stát. Investice bude mít zcela určitě velice rychlou návratnost.
Jinými slovy, soukromá firma chce, aby stát prostřednictvím státního podniku DIAMO vybudoval zásobník, následně jej využíval, přičemž bude platit pronájem a provoz soukromé firmě. CE Group zaměstnávala Jana Fischera až do doby, kdy nastoupil na post ministra financí.
Obří zásobník má být vybudován v lokalitě Rožná a Jan Fischer měl v CE Group na starosti co? Byl odpovědný za strategické řízení projektů energetického komplexu Rožná a připravovaného plynovodu Mozart, který má propojit Českou republiku a Rakousko. Takže minimálně střet zájmů.
Ale aby nebylo překvapení dost, tak v dozorčí radě firmy GSCeP, která patří pod CE Group seděl od prosince roku 2010 bývalý ministr vnitra Fischerovy vlády Martin Pecina. Podle jeho vlastních slov ukončil své angažmá v dozorčí radě před pár dny. A nastoupil pro změnu na post ministra vnitra.
Ladislav Dráb složil na Fischerův účet přes čtyři miliony korun ve dvou splátkách, pokaždé v hotovosti na pokladně, přičemž v obou případech překročil obecný limit pro vklad v hotovosti. Je to korupce? Ladislavu Drábovi jde o miliardový kšeft, takže nějaké čtyři miliony by za to stály, či snad ne?
Pokud by se podobný případ s velice podivným financováním kampaně a provázaností se soukromou firmou tak, jako v případě Jana Fischera a CE Group udál v Británii, pak by ještě týž den, nejpozději den následující na Downing Street 10 dorazila demise takového ministra.
Zde s velkou pravděpodobností jde o korupční jednání. Bude Ivo Ištvan nebo nějaký jeho kolega činit kroky k trestnímu stíhání, když celý národ byl svědky de facto korupce v přímém přenosu? Vždyť peníze Fischerovi začaly na účet chodit v okamžiku, kdy bylo jasné, že se stane ministrem financí. Nepředpokládám, že by tomu tak bylo.
Pro Ivo Ištvana bude Jan Fischer nezajímavý, ten má teď starosti se sháněním důkazů a důvodů pro prodloužení vazby tří exposlanců, protože Krajský soud v Ostravě nemohl rozhodnout o propuštění z vazby z důvodu, že olomoucké Vrchní státní zastupitelství nedodalo žádané dokumenty a soudu chybí informace.
Stále více začínám nabývat dojmu, že pravým důvodem obvinění tří exposlanců bylo politické zadání jehož cílem měl být pád vlády. Jinak by těžko mohl Ivo Ištvan oznámit, že v zabavených věcech při domovních prohlídkách teprve budou hledat důkazy.
Jan Fischer by měl rezignovat. Transparentnost zůstala jen na papíře, sponzorují jej lidé s podivnými aktivitami, ve kterých se točí velké částky peněz a je osobně zaangažován v případě CE Group, kde jde dokonce o miliardy ze státních financí. Jan Fischer není tak čistý, jak se nám snaží namluvit. Je to na demisi a totální odchod z politiky.
--------------------------------------------------------------------------------
|
|