| Téma: |
News_376 |
| Autor: |
vait |
Datum: |
14:25 27.10.2012 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
Nevzdělaní rodiče plodí nevzdělatelné děti!
25.10.2012Monika Kuncová
Poslat Doporučit Diskutovat
Jsou špatně placeni a společnost, v níž si některé politické špičky tituly kupují, si jejich vzdělání příliš neváží. Ne všichni mají ke své profesní kvalifikaci i vrozenou autoritu a lidskou moudrost, která je pro výchovu potřeba. Ano, řeč je o českých kantorech.
Na druhou stranu - jsou jim rodiče žáku důstojnými partnery při komunikaci se školou? Většinou bohužel nejsou. A zejména ne ti, jejichž potomci by přitáhnutí otěží nejvíc potřebovali... Jsou tedy rodiče školáků jen banda nezodpovědných ignorantů? U některých to vypadá, že ano.
"O školní výsledky svých dětí se průběžně zajímá ani ne desetina rodičů - a to nedávám dobré známky a učím angličtinu, tedy docela zásadní předmět," konstatuje Jindřich, profesor na jedné pražské obchodní akademii. "Bývá to standardní situace: děti mají čtvrt roku špatné známky, a teprve pak se rodiče začnou starat, co se to děje. A já jim nemůžu říct, že jejich dítě je úplný trotl, to se prostě neříká. Tak kolem sebe kroužíme a já se snažím tomu dospělému člověku naproti mně srozumitelně vysvětlit, že angličtina bude pro uplatnění jeho syna či dcery v životě důležitá. Ale občas jako bych mluvil do dubu."
Nemůže včas vstávat, to má po mně...
Třídní schůzky sice někdy představují přehlídku promarněného času (u těch pánů učitelů či paní učitelek, co se rádi a rády poslouchají - a že jich je), často ovšem jsou spíš příležitostí politovat seriózní paní učitelku, která se ocitá pod rozhořčenou palbou kritiky sebevědomé maminky - podnikatelky...
"Víte, paní učitelko, ta naše holka vůbec není zlá. Učení jí sice moc nejde, ale na vaši výběrovou jazykovou školu prostě patří. To jen vy moc přísně známkujete, dítě pak ztrácí motivaci! A že chodí skoro každý den do školy pozdě? No s tím se asi budete muset smířit, to má totiž po mně. Já taky chodím všude pozdě!"
Mamince planou tváře a paní učitelka jaksi nenachází zdvořilých slov. Nechat po škole rodiče, ať už za pozdní příchod nebo za jejich vlastní ambice přenášené na děti, bohužel nemůže.
A co teprve, když se dostaví tatínek - bohatý ředitel zeměkoule, přesvědčený, že on by školství (světové finance či fotbalovou ligu) srovnal raz dva, jen mít dostatek času! Žádný div, že jaký je otec, tak se chová k profesorce jeho syn. Tady je každý boj je marný.
Peníze jsou až na prvním místě
A opět jsme skončili u peněz. To ony dnes ukazují, zda byl člověk v životě úspěšný. Dávají ze pravdu těm vlivným a bohatým bez ohledu na vzdělání a chování. Z kantorů dělají opovrhované proletáře a staví je do nedůstojného postavení. Učitel má totiž kromě vysokoškolského titulu jedinou jistotu: že se kvůli své profesi ocitne z hlediska příjmů na samém chvostu společnosti.
Potvrzují to i statistiky. Průměrný vysokoškolský plat v republice se pohybuje v rozmezí 30 - 48 tisíc korun, tedy někde okolo 220 korun za hodinu. v závislosti na region a oboru. Pražští vysokoškoláci berou až 294 Kč/hod, což je o 50 % více, než vydělávají vysokoškoláci na Vysočině.
Nejvyšší platy mají zaměstnanci v oboru peněžnictví a pojišťovnictví (362 Kč/hod), poměrně vysoký plat je také v odvětvích energetiky (298 Kč/hod) a dobývání surovin (295 Kč/hod). Naopak nejnižší platy mají zaměstnanci v lesnictví (167 Kč/hod) a úplně nejhůř jsou na tom zaměstnanci ve školství (151 Kč/hod).
Vzdělání vs. úspěch
Jen si zkuste představit tuto situaci: absolvent obchodní akademie, který jako manažer v reklamní agentuře vydělává trojnásobek platu učitelky. Právě se vrátil z dovolené od moře. Je dravý, zvyklý riskovat, prosadit svou a ví, že na tom záleží, nikoli na vzdělání. To mu prosperitu nezajistí. Na druhou stranu - ona zmíněná učitelka, neagresivní dáma okolo padesátky, učí právě proto, že nemá výbojnou povahu a vyhovuje jí být státní zaměstnankyní. Kdo z nich vyjde z případného střetu lépe?
Přitom jsou to právě učitelé, kteří mají na starosti naše děti a tráví s nimi mnohdy víc hodin než my. Proč se tedy o školství zajímají jen málokteří rodiče? Přestává snad být vzdělání potřeba? Možná ano - společnost se v poslední době dostala do stadia, kdy není "převzdělané" z čeho platit a firma raději zaměstná někoho méně kvalifikovaného a levnějšího. Většina stejně ten rozdíl ani nepozná!
Kam tedy vlastně spějeme? Ke společnosti, kde bude vzdělání pro zábavu vyhrazeno jen úzkému okruhu vyvolených, zatímco ostatní budou obchodovat? Nebo spočívají problémy školství a s ním související vědy a výzkumu ještě někde úplně jinde? O tom můžete diskutovat pod článkem.
|
|
