| Téma: |
odd6BfgSziDV |
| Autor: |
ZBkBkog6q7 |
Datum: |
15:45 16.08.2013 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
| Text: |
K totalitÄ a iileoogdi, si mi podaĹilo nale9zt pomÄrnÄ vfdstiĹžnfd cite1t (O'SULLIVAN, Noebl. FaĹĄismus. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002) ve ktere9m Sullivan srovne1ve1 omezenfd politicky styl -dĹedvÄjĹĄed nejvÄtĹĄed idee1l ze1padned politicke9 tradice s faĹĄismem :Prvnedm, ze1kladnedm prvkem omezene9ho politicke9ho styluje myĹĄlenka, Ĺže poutem spoleÄnosti je ze1kon. V omezene9m politic ke9m stylu se mÄlo za to, Ĺže spoleÄenstved nened drĹženo pohromadÄ nÄjakfdm spoleÄnfdm cedlem - aĹĽ uĹž se jedne1 o ne1boĹženskfd cedl zedske1ned nebe, svÄtskfd cedl zvyĹĄove1ni ne1rodnedho blahobytu Äi snahu o vedtÄzstved proletarie1tu nebo o oÄiĹĄtÄned e1rijske9 rasy - ale for me1lnedm poutem ze1kona. Naproti tomu ze1kladem spoleÄenstved v nove9m aktivisticke9m stylu je spoleÄnfd cedl, a nikoli myĹĄlenka pre1va. Tento spoleÄnfd cedl jsme si navykli nazfdvat ideologied, coĹž je vedce Äi me9nÄ propracovane1 vize idee1lnedho spoleÄenske9ho Ĺe1du, kterfd je cedlem aktivisticke9 politiky. V aktivisticke9m politicke9m stylu se pak poutem spoleÄnosti ste1ve1 ideologie.Za druhe9, v omezene9m politicke9m stylu je jasne1 hranice mezi veĹejnfdm a soukromfdm Ĺživotem - mezi ste1tem a spoleÄnosted. Ste1t zde nened che1pe1n jako vĹĄezahrnujedced Äi tote1lned" organizace, ale pouze jako nejvyĹĄĹĄed (obvykle se Ĺedke1 svrchovane1") autorita, jedĹž jsou lide9 podĹedzeni ( )Za tĹeted, moc je vĹždy v omezene9m politicke9m stylu povaĹžo ve1na za nÄco podezĹele9ho, a velice se zdĹŻrazĹuje potĹeba vytvoĹit institucione1lned ze1ruky, ktere9 by omezovaly moĹžnost jejedho zne uĹžited. Od Machiavelliho Rozprav aĹž po de Tocquevillovu Demo-kracii v Americe nened klasickou ote1zkou to, jak by se moc mÄla uĹžedvat", ale jak moc omezit bez ohledu na to, jak se pouĹžedve1 a kdo ji vykone1ve1". Naopak v nove9m aktivisticke9m politicke9m stylu se nikdy neuvaĹžuje o moci jako o ze1leĹžitosti uĹž svou pod-statou podezĹele9. Je to proto, Ĺže pokud ti, kteĹed ji majed, tvrded, Ĺže ji pouĹžedvajed k prosazened te9 Äi one9 ideologie, jeĹž je ze1kladem rĹŻznfdch forem aktivismu, mohou si dost dobĹe dÄlat to, co chtÄjed. Z tohoto hlediska se fastavned ze1ruky proti zneuĹžited moci naprosto igno rujed. VĹŻbec se nebere ohled zejme9na na procedure1lned ze1leĹžitosti, vÄetnÄ shody s poĹžadavky vle1dy ze1kona a dodrĹžove1ned dohod nutfdch fastavnedch ze1konĹŻ. Zaste1nci aktivismu mohou snad teo reticky vyjadĹovat hlubokfd ze1jem o lege1lnost a fastavned formy, ale tyto smÄjed prakticky existovat jen potud, pokud slouĹžed k za chove1ned dojmu, Ĺže ideologie a metody spojene9 s aktivistickfdm reĹžimem majed naprostou lidovou podporu. Tato podpora mĹŻĹže samozĹejmÄ bfdt i ree1lne1, ale je1drem proble9mu je to, Ĺže instituce vytvoĹene9 kdysi proto, aby udrĹžely omezenou vle1du, mohou nyned naopak slouĹžit k legalizaci jake9koli politiky, kterou se aktivistickfd reĹžim rozhodne uskuteÄĹovat K Äemu lze v tomto srovne1ned nejle9pe pĹipodobnit feminismus je zĹejme9. Do sfe9ry politicke9ho aktivismu, kterfd je v totalitnedm syste9mu vyĹžadove1n od kaĹžde9ho jednotlivce patĹi i autorÄina doporuÄened v poslednedm postu v kontextu tÄch pĹedchozedch.
|
|
