Téma: |
Re: Odsun nebyl svinstvo |
Autor: |
Tomáš Zunt |
Datum: |
18:26 03.08.2004 |
Na téma: |
Zpravodaj |
Text: |
Tento příspěvek je komentářem na článek "Odsun jako počátek morální pohromy?", který byl uveřejněn na serveru www.zpravodaj.krumlov.cz a jehož plné znění najdete zde.
|
Tož, vážení panové Frýbo a Brechu, je potřeba nějaké věci vysvětlit a tuto diskusi zřejmě ukončit (bohužel). Nepotřebuji mít poslední slovo (snad), ale dovolte mi pár poznámek. Můj poslední příspěvek byl sic obecnějšího rázu, avšak byl reakcí především na pana Kroupu (což jsem dostatečně ve chvatu neošetřil a omlouvám se za to) a na obecnější nebezpečí číhající za principem, že každý má svou pravdu, a tak mu ji proboha neberme (pozn. autora – nikomu ji neberu), a hlavně o tom nemluvme! Když tvrdím, že bychom měli mluvit, diskutovat, hledat apod. (a v diskusi jsem se této premisy snažil držet), neznamená to ani v nejmenším, že někomu cpu jinou pravdu!!! Naopak jsem chtěl „slyšet“ protichůdné argumenty (na mnou položené otázky, nikoli „pravdy“!!!). Celá diskuse se jaksi zaklesla v diskusi o nediskutování, nu což (i tak, myslím, byla prospěšná, neb příznačná). A když tedy tvrdím, že diskutovat o těchto problémech by bylo potřebné (z důvodů, které jsem x krát uváděl), nevnucuji tím přece nikomu svou „pravdu“. Chci, aby se dotyčný zamyslel nad argumenty, nic víc! Zda-li se zamyslí, či nikoli je už jeho věc. I proto mne trošku iritoval příspěvek pana Kroupy (nikoli vaše příspěvky) vyargumentovávaný nemluvením o problémech, protože všichni mají svou pravdu. To jistě mají a já jim jí neberu!!!, ale nemluvit o tom z tohoto důvodu? To mi připadá zcela absurdní – to bychom totiž nemohli mluvit vůbec o ničem (Hitler má svou pravdu, skinheadi mají svou pravdu, člověk, který v sebeobraně zabil má svou pravdu, ale nebudeme to řešit, protože příbuzní oběti mají svou pravdu atd., atd.) – tím nic nesrovnávám!, jen výchozí princip je podobný. Proto jsem lehce „vyprudil“ proti pravdám o pravdách pana kroupy. To však neznamená, a ani jsem nic podobného neřekl, že existuje jedna pravda nebo, že si myslím, že jen můj názor je ten jediný správný, jediný možný. Teorie více pravd mi tedy neleží v žaludku, ale zasazenou do tohoto kontextu ji pokládám za pochybnou (bez osobních impertinencí). Nic víc. Takže pane Frýbo, zcela souhlasím, pravda není jedna. Domníváte-li se, že si to myslím, jde o naprosté nedorozumnění - (a mám obdobný pocit, že je poněkud špatně nasloucháno – to je pravděpodobně údělem těchto diskusí).
Jak už jsem řekl, vaše názory pánové respektuji (i názor p. Kroupy), ale nesouhlasím s nimi. A když s nějakými názory nesouhlasím, tak se ozvu (ale nevnucuju a neukájím se pocitem, že jen mé názory jsou ty pravé). A k vašemu pozdravu "pravda zvítězí (ale až později)", pane Frýbo, jen jedno. Ona opravdu vítězí, a to když pestrost, různost chápeme jako „cestu“ k pravdě, ne jako její popření. V tom se myslím shodneme, ale dle mého názoru o to musíme usilovat (nikoli mlčením, odsouváním, ale …). To je téměř vše.
Na závěr mi dovolte jeden citát ze včerejších LtN, kde se shodou okolností k „našemu“ tématu vyskytlo několik článků a v jednom z nich byla slova Ortegy y Gasseta: „Popírat minulost je absurdní a iluzorní, protože minulost je člověku přirozená…Je stejné podstaty jako duch: vrací se strašit. Vyženeme-li ji (neřešením?, nediskusí? odsouváním, protože každý má svou pravdu?…pozn. autora), objeví se znovu a neúprosně. Proto jedinou možností, jak se jí zbavit, je…žít „na výši doby“, s velmi citlivým smyslem pro dějinnou kontinuitu.“ A to nejde za předpokladu, že si řekneme, každý má svou pravdu, tak o tom nemluvme, vyřeší se to samo. Nevyřeší. My to ovšem také nevyřešíme, ale to jsem ani nechtěl, samozřejmě.
Díky a s přátelským pozdravem a přáním, abyste se nenechali odradit od diskusí
Tomáš Zunt
|
|